30.4-3.5.2010

Byly to ty nejlepší Litice. Ne, že by ty předtím byly horší. Ty totiž byly taky nejlepší. Jirka Bárta se jako vždy překonal a připravil pro nás nádherný prodloužený víkend.

Dorazili jsme asi v devět hodin večer a v místě srazu (v hospůdce v podhradí) jsme našli MAČ. Byl to úplně normální MAČ se vším všudy, jen přesunutý o desítky kilometrů dál do tohoto nádherného kraje. Následovala večeře a pak přesun nejnutnějšího materiálu nahoru na hrad. Bylo už šero a mdlé měsíční světlo dodávalo celému přesunu tu správnou atmosféru. Na hradě pokračoval společenský večer, protože bylo pod mrakem. To se však mělo měnit, protože se později začalo postupně vyjasňovat. Následoval přípitek na zdar akce a někteří nedočkavci začali připravovat dalekohledy.

Ráno po snídani pokračoval transport techniky a zbylých věcí na hrad. Pak nastal slavnostnější okamžik, když proběhlo první oficiální světlo mého nového refraktoru 60/1040. Dalekohled kreslí moc pěkně a po akci dostal přiléhavý název „Ostříží oko“.

Po obědě jsme si udělali krátký výlet na nedaleký hrad Žampach, kde jsme vyvěsili upoutávku na sobotní veřejné noční pozorovaní na Litickém hradě. Během odpoledne dorazili další účastníci, techniky přibývalo a nádvoří se postupně plnilo.

V sobotu jsme se přes den věnovali veřejnosti. Ve vybraných dalekohledech jsme ukazovali Slunce, měli jsme zorganizovanou řadu přednášek a každá skupina návštěvníků, která si prohlédla hrad, si mohla vyslechnout i astronomickou přednášku. Odpoledním vzduchem se pak náhle rozšířila vůně opékajícího se prasátka a očekávání večera na nás začalo působit skutečně všemi smysly.

Hlavní večerní pozorování s účastí veřejnosti proběhlo bez jakýchkoliv problémů k oboustranné spokojenosti a odhadem nás navštívilo asi 100-200 lidí. Ukazovaly se hlavně planety a Měsíc, vedle nich samozřejmě i desítky dalších objektů vzdáleného vesmíru.

Druhý den ráno se začalo pomalu balit, následovala velkolepá snídaně (vepřové, tlačenku a pivo nesnídám každý den), potom transport materiálu dolů a pak už jen loučení a odjezdy domů.

Letošní Litické hvězdobraní ve mně zanechalo velmi hluboký dojem a vždycky, když si na tuto akci vzpomenu, tak mě zahřeje u srdce. Byl to víkend plný relaxace a pohody a opravdu jsem nechtěl ani odjet domů. Všechno však jednou končí a tak tedy nezbývá nic jiného než se těšit na další ročník.

Martin Vyskočil

Fotogalerie
Vlákno o akci na Astro-foru